← Zpět na magazín
rozhovory25. 4. 202612 min čtení

Lucie: Digitální nomádství s dvouletým dítětem je možné

Napsal(a): Jana Horáková

Lucie: Digitální nomádství s dvouletým dítětem je možné

Jak skloubit práci na dálku, cestování a rodičovství? Lucie sdílí své zkušenosti po 18 měsících na cestách s malou Adélkou.

Lucie Veselá (34) je copywriterka a content strategistka na volné noze. Před rokem a půl se rozhodla pro věc, před kterou ji varovala celá rodina: vzala dvouletého syna Tomáše a vydala se cestovat. Od té doby prošla Portuguslkem, Thajskem a Bali. Tohle je rozhovor o tom, jak to doopravdy vypadá.


Markéta: Jak vůbec vzniklo rozhodnutí vzít dvouletého syna a odjet?

Lucie: Nebylo to jedno rozhodnutí — byla to série malých resignací na to, co jsem si myslela, že musím mít. Pracovala jsem remote, Tomáš byl ještě příliš malý na školku, a já seděla celé dny doma v paneláku v Olomouci. Jednou jsem spočítala, že cena Airbnb na Madeiře na měsíc je nižší než moje olomoucké náklady. Stihla jsem si říct: aha. A pak se začaly věci pohybovat.

Markéta: Jak reagovala rodina?

Lucie: Maminka brečela. Tatínek mlčel, což bylo horší. Kamarádky se střídaly mezi „to jsi šílená" a „to jsem ti záviděla". Partner — tehdy ještě partner, teď ex — to přijal lépe, než jsem čekala, ale nakonec zůstal. To byl asi nejtěžší moment. Odjela jsem sama s Tomášem.


Jak jste zvládly první dny v cizině s batoletem?

Markéta: Ten první let — jak to bylo?

Lucie: Hrozné a zároveň vtipné. Tomáš spal první dvě hodiny, pak se probudil a začal systematicky ničit vše v dosahu. Sousedka vpravo mi pomohla. Sousedka vlevo si koupila špunty do uší. Do Lisabonu jsme přistály s obavami a s taškou plnou polosnězených tyčinek.

Markéta: A první týden?

Lucie: Chaos. Tomáš nespí v cizím prostředí — to trvalo asi deset dní, než si zvykl. Já chtěla pracovat, ale pracovala jsem v noci, protože ve dne jsem musela být s ním. První věc, kterou jsem si vyřídila, byl SlumberPod — taková přenosná stanová budka na cestovní postýlku, která ztmaví prostor. Stojí to peníze, ale vrátilo se to na spánku nás obou.

Co byste dnes udělala jinak od samého začátku

Lucie: Vzala bych méně oblečení a více rutiny. Tomáš nepotřeboval nové hračky — potřeboval mít oběd ve stejnou dobu a pohádku před spaním. Čím stabilnější jsem udělala jeho den, tím lépe zvládal nestabilitu prostředí.


Práce na dálku a péče o dítě zároveň — jak to vůbec funguje?

Markéta: To je ta největší otázka, co mi každý klade — jak to vlastně zvládáš?

Lucie: Krátkodobá odpověď: neschůzkovými hodinami. Tomáš spí odpoledne 1,5–2 hodiny a to je moje „work sprint" — soustředěná práce na projekty. Ráno pracuji, dokud se neprobudí (obvykle 6:30–8:00). Večer po jeho usnutí ještě hodinu. To dává dohromady čtyři až pět hodin produktivní práce denně — pro part-time freelancing to stačí.

Markéta: A chůva? Školka?

Lucie: V Chiang Mai jsem měla místní chůvu tři dny v týdnu na čtyři hodiny — stálo to 300 THB na hodinu (asi 200 Kč), celkem cca 3 600 Kč měsíčně. Za tu cenu jsem dostala 12 hodin pracovního klidu. Nejlepší investice. V Lisabonu fungoval místní dětský program (creche) na půl dne — Tomáš se naučil základní portugalsky, já stihla klienty.

Markéta: Jak komunikuješ s klienty?

Lucie: Asynchronně. Jsem very upfront: pracuji s batoletem, jsem dostupná 9:00–17:00, komunikuji e-mailem nebo Slackem, videohovory jen po domluvě. Žádný klient mě kvůli tomu neopustil. Větší problém je moje vlastní psychika — pocit, že pracuji málo a zároveň jsem špatná maminka, přichází v kombinaci.


Bezpečnost dítěte v zahraničí — co vás nejvíc děsilo?

Markéta: Co bylo to nejhorší, co se stalo?

Lucie: Tomáš měl horečku 39,5 v Bangkoku, v noci, v bytě bez klimatizace. Nevěděla jsem, kde je nejbližší nemocnice, a Google mi hledal dvacet minut. Tehdy jsem poprvé litovala, že nemám vytisknutou emergenční kartu s jeho alergií na penicilin v thajštině. Teď ji mám vždy. V každé destinaci — kartička s jeho jménem, alergií, číslem na mě a na lokálního kontaktu — v místním jazyce.

Markéta: Jak jinak řešíš bezpečnost?

Lucie: Bazény v Bali nemají plot — instalovala jsem přenosnou bezpečnostní zábranu, 400 Kč z místního obchodu. Doprava: Tomáš jezdí v autosedačce nebo v nosiči, nikdy na skútru bez přilby. Na plážích: vždy u sebe, nikdy ho neodvracím zrak. Jídlo: přehledná pravidla — vařené nebo oloupané, žádné stánkové maso v horkém počasí. Je to zdravý selský rozum, ne paranoia.


Zdravotní péče pro batole v zahraničí

Markéta: Pojištění — jak to řešíš?

Lucie: SafetyWing Nomad Insurance Essential pro mě a Tomáš je do 10 let zdarma při pojištění rodiče. To je klíčová věc, kterou mnoho lidí neví. Plátím přibližně 56 dolarů za čtyři týdny a Tomáš je krytý bez příplatku. SafetyWing funguje jako předplatné — obnovuji každých 28 dní.

Alternativy, které jsem zvažovala: Genki Explorer je flexibilnější v krytí rutinní péče. Cigna Global je komplexní, ale drahá (300+ EUR/měsíc pro rodinu).

Markéta: Jak najdeš pediatra v cizí zemi?

Lucie: Tři způsoby fungují. Facebook skupina expat komunity dané destinace — ptej se na doporučení. Google Maps — hledej „pediatrician [město]" a filtruj podle hodnocení 4.5+. Aplikace iGlobal nebo Nomad Health directory. V Chiang Mai mám oblíbeného pediatra, ke kterému chodím opakovaně — doktor Wichian v Ram Hospital. Anglicky, profesionálně, bez zbytečného přepojování.

Markéta: Co očkování?

Lucie: Tomáš má kompletní český očkovací plán + povinné destinační vakcíny (Hepatitis A pro Thajsko/Bali, japonská encefalitida před delším pobytem v jihovýchodní Asii). Průkaz mám digitálně i v tištěné formě. Před každou destinací konzultuju s cestovní medikou v Praze.


Česká byrokracie: co vás potkalo?

Markéta: Co bylo administrativně nejsložitější?

Lucie: Odhlášení z VZP. Neintuitivní a stresující. Musíš podat písemné prohlášení předem — nelze zpětně. Vrátit průkaz pojištěnce. A po návratu do ČR máš 8 dní na opětovné přihlášení a doložení pojistky za celou dobu. Pokud to nestihnout, hrozí penále.

Checklist věcí k vyřízení PŘED odjezdem s dítětem:

  • Platný cestovní pas dítěte (2 měsíce před odjezdem na pasovém oddělení)
  • Písemné prohlášení na VZP o dlouhodobém pobytu v cizině (předem, ne zpětně)
  • Notářsky ověřený souhlas druhého rodiče s cestováním dítěte (nebo rozhodnutí soudu)
  • Sjednání komerčního pojištění pro dítě
  • Emergenční karta dítěte v jazycích destinací (alergie, krevní skupina, kontakt)
  • Kopie rodného listu a rodičovského průkazu v cloudu
  • OSVČ: ověřit daňovou situaci (zálohy, přiznání)

Markéta: Jak to funguje s daněmi?

Lucie: Jsem OSVČ s daňovým domicilem v ČR — platím zálohy na sociální pojištění, podávám daňové přiznání. Dokud pracuji pro zahraniční klienty a mám trvalý pobyt v ČR, je situace víceméně čistá. Nad 183 dní v jedné zemi mimo ČR bych musela řešit daňovou rezidenci — tomu se prozatím vyhýbám slow travel přístupem (maximálně 4 měsíce v jedné zemi).


Worldschooling a vzdělávání batolete na cestách

Markéta: Řešíš vzdělávání Tomáše?

Lucie: Ve dvou letech — ne formálně. Česká legislativa ukládá povinnou předškolní docházku od pěti let (§ 34a školského zákona). Do pěti let jsou nomádské rodiny volné — žádná oznamovací povinnost, žádné přezkoušení. Tomáš se „vzdělává" přirozeně: thajské jídlo ho naučilo slovo „pikantní", rybářský přístav naučil co je to ryba, mezinárodní herna v Lisabonu ho naučila první slova anglicky a portugalsky.

Komunita pro rodiny hledající formálnější přístup: Asociace domácího vzdělávání ČR nebo organizace Svoboda učení.


Nejlepší destinace pro rodinu s batoletem

DestinaceBezpečnostCena/měsíc (rodina)HealthcareExpat komunitaNejlepší pro
Portugalsko★★★★★3 200–4 500 EUR★★★★☆★★★★☆Bezpečnost, EU, D8 vízum
Chiang Mai★★★★☆2 000–2 800 EUR★★★★☆★★★★★Cena, komunita, chůvy
Bali (Sanur)★★★★☆1 800–2 500 EUR★★★☆☆★★★★★Příroda, worldschooling

Markéta: Kde jsi byla nejšťastnější?

Lucie: Chiang Mai. Komunita digitálních nomádů s dětmi tam je neuvěřitelná — expat Facebook skupiny, organizované výlety, babysitting sítě, cenově dostupné chůvy. Cítila jsem se méně sama než doma v Olomouci.


Tipy pro přežití letadla s batoletem

Lucie: Věci, které mě zachránily:

GB Pockit+ kočárek — nejlehčí kompaktní kočárek (4,4 kg), vejde se do kabinového zavazadla. Nezastavila jsem se kvůli kočárkové odbavovce.

SlumberPod — přenosná temnící budka na cestovní postýlku Guava Lotus Crib. Pro spánek v neznámém prostředí zázrak.

LCD psací tabulka (Boogie Board) — Tomáš na ní kreslí hodiny. Beze zvuku, bez špinavých prstů, bez baterií.

Restickable samolepky — lepí se a odlepují z okna letadla. Tomáš byl fascinován celých 45 minut. Záchrana.

Tablet s offline obsahem — Netflix Download, YouTube Kids offline. Bez internetu, bez problémů.


Partnerský vztah, osamělost a mentální zdraví

Markéta: Je to osamělý způsob života?

Lucie: Osamělost přichází vlnami. Ne protože by lidé nebyli — nomádská komunita je otevřená a přátelská. Ale kamarádky v Olomouci mi sdílejí starosti, které já nesdílím, a já mám zase starosti, které ony nechápou. Ta paralelní realita někdy bolí.

Pomáhá mi Facebook skupina „Nomadic Families" (anglicky) a česká skupina „Nomádské rodinky" — sdílíme konkrétní tipy i obecné „jak to zvládáš" momenty. A psycholog online — mám sezení jednou za dva týdny přes video.

Markéta: Co bys vzkázala rodiči, který o tomhle životě sní?

Lucie: Tři věci. Za prvé: bude to těžší, než si myslíš, ale jinak těžší — ne tak, jak se bojíš. Za druhé: dítě je odolnější než ty myslíš. Tomáš se přizpůsobuje rychleji než já. Za třetí: začni malé. Měsíc v Evropě, ne okamžitě rok v Asii. Vyzkoušej, jestli to vůbec funguje pro vás dva — a pak rozhoduj o dalším kroku.


Luciiny tipy:

  • SafetyWing Essential — dítě do 10 let zdarma při pojištění rodiče (~56 USD/4 týdny)
  • GB Pockit+ kočárek — do kabinového zavazadla, 4,4 kg
  • SlumberPod + Guava Lotus Crib — spánek v cizím prostředí
  • Emergenční karta v místním jazyce — alergie, krevní skupina, kontakt
  • Facebook: „Nomadic Families" a „Nomádské rodinky" — komunita, která chápe

Pojištění pro nomádské rodiny a správnou kombinaci zdravotní a cestovní pojistky najdeš v průvodci pojištěním pro digitální nomády na NomadHub.